Tosa Inu je původem z Japonska, kde se dříve používala při psích sumo zápasech. Dle ústního podání vznikla Tosa Inu křížením plemene Shikoku-Ken se západními plemeny jako buldoci, mastifové, němečtí ohaři a německé dogy. Toto plemeno je možné najít také pod názvem Japonský mastif. Z důvodu zákazu psích zápasů počet jedinců tohoto plemene pomalu klesal, po druhé světové válce plemeno málem vymřelo, ale jejich populace byla vzkřísena Japonci, kteří dokázali chov obnovit. 

• ZEMĚ PŮVODU: Japonsko.
• VYUŽITÍ: hlídací pes (dříve válečný).
• KLASIFIKACE FCI: Skupina 2 (pinčové a knírači, molossové a švýcarští salašničtí psi), bez zkoušky z výkonu.

Povaha Tosa Inu

Tosa Inu má typické povahové vlastnosti molosů, tj. odolnost, houževnatost a bojový instinkt. Charakteristická je pro ně důstojnost, trpělivost, neohroženost a odvážnost. Tosa Inu není agresivní, ale má silně vyvinutý teritoriální pud, takže jako hlídač pozemku a majitele je perfektní. Je to klidný pes, který dokáže prospat celý den, ale na druhou stranu umí být velmi aktivní a hbitý. Tosa je bystrá a ráda se učí novým věcem. 

Vzhled

Tosa Inu jsou psi robustní stavby těla, mají zavěšené uši, kvadratickou tlamu a u kořene silný ocas. Naše feny pro představu zde.

• POHYB: energický a vydatný.
• OSRSTĚNÍ: srst krátká, tvrdá a hustá.
• BARVA: červená, všechny odstíny žluté, meruňková, černá, žíhaná. Samostatné bílé znaky na hrudi a tlapách jsou přípustné.
• VELIKOST: kohoutková výška u psů alespoň 60 cm, u fen alespoň 55 cm.

• Lebka: široká.
• Stop: poměrně výrazný.
• Nosní houba: široká a černá.
• Tlama: přiměřeně dlouhá. 
• Hřbet nosu: rovný.
• Čelisti: silná horní i dolní čelist.
• Zuby: silný nůžkový skus.
• Oči: poměrně malé, tmavě hnědé, výraz důstojný.
• Uši: poměrně malé a tenké, nasazené vysoko po stranách hlavy. Visí a těsně přiléhají k líci. 
• Krk: svalnatý s volnou kůží na hrdle.
• Kohoutek: vysoký.
• Hřbet: rovný a vodorovně probíhající.
• Bedra: široká a svalnatá.
• Záď: v horní části lehce zaoblená.
• Hruď: široká a hluboká, přiměřené klenutí žeber.
• Břicho: dobře vtažené.
• Lopatky: uloženy přiměřeně šikmo.
• Předloktí: rovné, přiměřené délky a silné.
• Přední nadprstí: silné, lehce skloněné.
• Pánevní končetiny: velmi dobře osvalené.
• Koleno a hlezno: přiměřeně úhlené, silné. 
• Tlapy: prsty pevné a dobře uzavřené. Polštářky jsou silné a pružné. Drápy tvrdé, přednost se dává tmavé barvě. 

VADY
Každá odchylka od výše uvedených bodů se musí posuzovat jako vada, její hodnocení musí být v přesném poměru se stupněm odchylky. Jsou to také tenké kosti, špičatá tlama, lehký předkus nebo podkus.

DISKVALIFIKUJÍCÍ VADY
Výrazný předkus nebo podkus, bojácnost.